Kdo reguluje influencery? EU hledá odpověď

EU v posledních letech zpřísňuje regulaci digitálního prostředí. Po pravidlech pro ochranu dat a velké platformy přichází na řadu i manipulativní design aplikací, transparentnost reklamy nebo influencer marketing. Ten se zatím pohybuje na hraně několika právních oblastí. Jasnější pravidla má přinést až chystaný Digital Fairness Act.


Marie Texlerová
12.03.2026
influenceri-regulace-eu-digital-fairness-act

Přestože vliv tvůrců na internetu rychle roste, evropské právo na něj stále nemá jasnou odpověď. Odpovědnost je rozptýlená mezi ochranu spotřebitele, mediální právo a regulaci digitálních služeb. Výsledkem je roztříštěný systém s viditelnými mezerami v ochraně uživatelů i v odpovědnosti influencerů.

Tyto mezery zároveň oslabují některé klíčové cíle EU, včetně ochrany základních práv v online prostředí. I proto sílí debata o nutnosti jasného a specializovaného regulačního rámce pro influencery a online vliv. A tady Evropa zatím hledá.

DSA: první velká regulace digitálních platforem

Jedním z hlavních nástrojů, který EU v posledních letech zavedla, je Digital Services Act (DSA). Regulace, která platí od roku 2023, se zaměřuje především na velké online platformy jako jsou sociální sítě, marketplace nebo aplikace.

Platformy musí nově vysvětlovat, proč odstranily obsah nebo zablokovaly účet, a umožnit uživatelům se proti rozhodnutí odvolat. DSA také zpřísnil pravidla pro online reklamu. Reklamy musí být jasně označené, zároveň platí zákaz cílení reklamy na základě citlivých údajů jako náboženství nebo sexuální orientace, a úplný zákaz cílené reklamy na děti.

Součástí regulace je i zákaz tzv. dark patterns, tedy manipulativního designu rozhraní, který uživatele nenápadně tlačí k určitým rozhodnutím. Typickým příkladem je situace, kdy je tlačítko „souhlasím“ výrazné a snadno viditelné, zatímco odmítnutí je skryté nebo obtížně dosažitelné.

Influencer marketing: oblast mezi paragrafy

DSA ale řeší influencer marketing nepřímo. Regulace pracuje s pojmem „komerční sdělení“, ale influencery výslovně nezmiňuje. Z evropského spotřebitelského práva přitom vyplývá základní princip: pokud influencer dostane zaplaceno za propagaci produktu nebo služby, musí to publiku jasně sdělit. Smyslem je zabránit situacím, kdy reklama působí jako autentické doporučení.

Praxe je ale složitější. Analýza auditních zpráv, která porovnávala osm velkých platforem, ukázala rozdíly v tom, jak jednotlivé služby označování komerčního obsahu řeší. Zatímco většina platforem nabízí nástroj pro označení placené spolupráce, formulace těchto označení se liší a někdy neodpovídá tomu, jak tuto spolupráci influenceři vnímají.

Například označení typu „paid partnership“ může být problematické v případech, kdy influencer nedostane peníze, ale produkt zdarma nebo zaplacenou cestu. Pokud označení neodpovídá realitě spolupráce, influenceři ho často nepoužívají.

Zajímavé přitom je, že podle auditů byly všechny platformy vyhodnoceny jako vyhovující pravidlům. Rozdíly v praxi ale ukazují, že samotná regulace zatím není jednoznačná.

Když reklama ovlivňuje i politiku

Evropské regulátory přitom neznepokojuje jen ochrana spotřebitele. Skrytá reklama na sociálních sítích může mít i širší společenské dopady.

Často zmiňovaným příkladem je situace kolem prezidentských voleb v Rumunsku v roce 2024. Mikroinfluenceři na TikToku tehdy dostávali zaplaceno za obsah, který vyzýval uživatele k popisu ideálního prezidenta, přičemž zdůrazňoval vlastnosti spojované s krajně pravicovým kandidátem. Velká část těchto příspěvků přitom nebyla označena jako placený obsah.

Další regulace je na cestě

EU proto připravuje nový legislativní krok. Pod názvem Digital Fairness Act (DFA) ho Evropská komise plánuje představit během letoška. Cílem je aktualizovat evropské spotřebitelské právo pro digitální prostředí. Komise chce řešit především praktiky, které se v posledních letech staly běžnou součástí online byznysu, ať už jde o manipulativní design aplikací, návykový design služeb nebo netransparentní personalizaci.

Creator economy čeká na jasnější pravidla

Součástí diskuse je i influencer marketing. Nová legislativa cílí na jasnější pravidla pro označování reklamy nebo přísnější omezení propagace některých produktů směrem k nezletilým.

Influencer marketing dnes stojí na pomezí několika právních oblastí: reklamy, ochrany spotřebitele i regulace digitálních služeb. Právě proto zatím neexistuje jeden jasný evropský zákon, který by creator economy reguloval jako celek. Řešení slibuje připravovaný Digital Fairness Act, jehož konečná podoba se ale teprve formuje.

ai
trh práce
tvůrci
systém
creator economy
creator