Jen nadšení nestačí
V roce 2025 vzniklo 920 nových podcastů. Polovina z nich skončí během prvních sta dnů. Ne proto, že by neměly co říct. Ale proto, že pravidelná tvorba vyžaduje víc než jen nadšení. Vyžaduje čas, energii a profesionalitu. A ty mají svou cenu.
Podcastový trh se v posledních letech rychle profesionalizuje a data to potvrzují. Přibývá projektů s rozdělenými rolemi od dramaturgie přes editaci a marketing až po práci s publikem. Ukazuje se, že týmová produkce má výrazně vyšší šanci fungovat dlouhodobě než sólové formáty, které stojí jen na volném čase jednoho člověka.
Tereza Tiller z Českých podcastů na to dlouhodobě upozorňuje a připomíná, že podcasty dnes fungují podobně jako startupy. „Podcasty většinou nekončí proto, že by o ně lidé nestáli. Končí proto, že s nimi jejich autoři nepočítali jako s dlouhodobým projektem,“ říká. Ty úspěšné podle ní řeší produkt, distribuci i financování zároveň.
Jakmile se podcast začne brát jako dlouhodobý projekt, zákonitě rostou i nároky na jeho kvalitu. S tím se také mění i očekávání posluchačů. Už jim nestačí povídání nahrané na mobil nebo improvizované studio ve skříni. Chtějí kvalitní zvuk, promyšlený obsah a pravidelnost. A to všechno něco stojí.
Není proto překvapivé, že se mění i ochota za obsah platit. Globální trh předplatného podcastových platforem dosáhl v roce 2024 hodnoty 7,2 miliardy dolarů a do roku 2033 by měl vyrůst až na 36 miliard. V Česku se průměrná měsíční platba za předplatné vyšplhala na 177 korun a stále více posluchačů podporuje víc než jednoho tvůrce zároveň.
„Růst objemu vyplacených peněz je pro nás hlavně důkazem, že placený obsah se v Česku stal běžnou součástí podpory tvůrců,“ říká Denisa Hrubešová z Forendors. Zároveň dodává, že pro tvůrce je klíčová diverzifikace příjmů a pro publikum možnost zvolit si formu podpory, která mu dává smysl.
Hybridní model funguje nejlépe
Placený obsah není konec otevřenosti. Je to jasná nabídka. Poslouchej zdarma, pokud chceš. Jdi hlouběji, pokud tě to zajímá. A tenhle přístup dnes nepoužívají jen nezávislí tvůrci. Čím dál častěji po něm sahají i redakce velkých médií. A to je dobře.
Distribuční platformy jako Spotify nebo Apple Podcasts dávají dosah, ale neposkytují kontrolu nad vztahem s publikem ani nad monetizací. Hybridní model naopak umožňuje budovat přímý vztah a dlouhodobou udržitelnost.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Tento týden spouští částečně placený model politický podcast Padni komu padni z dílny Reflex. Livestreamy zůstávají otevřené, víc než polovina každé pondělní epizody je dál zdarma. Předplatitelé získají záznamy z živých vystoupení a možnost setkání v redakci. Ne víc obsahu, ale bližší vztah.
Podobně funguje i Studio N od Deník N, kde placená vrstva dlouhodobě doplňuje otevřený obsah. Hybridní model zkoušejí i další pořady napříč scénou od politických přes publicistické až po byznysové formáty.
Společný jmenovatel je stejný. Základ zůstává dostupný všem. Ti, kteří chtějí víc kontextu, kontaktu nebo zákulisí, mají možnost jít o krok dál. Tvůrci získávají stabilnější příjem, publikum svobodu volby.
Co si vlastně kupujeme
Když platíme za podcast, nekupujeme jen přístup k epizodám. Kupujeme čas, který může autor věnovat práci místo neustálého shánění sponzorů. Kupujeme kvalitu, protože stabilní příjem umožňuje investovat do lepší produkce. A co je možná nejdůležitější, kupujeme vztah. Platba za obsah není daň. Je to investice do toho, co chceme, aby dlouhodobě existovalo.