Když hra přestává být hrou

Hry a aplikace se staly přirozenou součástí dětství. Jenže to, co vypadá jako zábava nebo vzdělávání, často využívá principy, které se nápadně podobají mechanismům závislosti. Cílem je, aby se dítě ke hře neustále vracelo – a z minuty zábavy se tak snadno stane každodenní rutina, kterou je těžké přerušit.


Klára Sýkorová
07.11.2025
děti-technologie-2025

Digitální drogy v kapsách

Psychologové i vývojáři upozorňují, že řada aplikací a her je navržená tak, aby spouštěla stejné dopaminové reakce jako tvrdé drogy. Krátká odměna po každém kliknutí, pocit výhry při otevření „lootboxu“ nebo nekonečné scrollování nového obsahu. To vše vytváří cyklus očekávání a okamžitého uspokojení. Mobilní telefon se tak pro mnoho dětí (ale i dospělých) stává nejsilnějším zdrojem každodenního dopingu. Nenápadným a těžko odložitelným.

Téma dlouhodobě zkoumá i vývojář a otec tří dětí Filip Molčan, který ve svém newsletteru Digitální drogy v kapsách popisuje, jak se z mobilního telefonu stává „nejlevnější zdroj dopaminu v historii lidstva“. Podle něj je problém v tom, že děti sice umějí zařízení ovládat, ale nerozumí tomu, jak jsou navržená, aby je udržela v pozornosti.

Poznej svého nepřítele

Designéři digitálních produktů často využívají tzv. dark patterns, tedy strategické prvky, které mají uživatele udržet co nejdéle v aplikaci nebo je přimět k nákupu. Patří sem například herní odměny založené na náhodě, připomínající stírací losy, nebo notifikace budící falešný pocit naléhavosti. Pro děti, jejichž mozek se teprve učí regulovat impulzy, je podobný design obzvlášť náročný.

Jak s tím pracovat

Odborníci se shodují, že zákaz sám o sobě nefunguje. Důležitější je učit děti porozumět tomu, jak digitální prostředí funguje a proč je tak snadné mu podlehnout. Pomáhá mluvit o technologiích otevřeně, nastavovat společná pravidla a jít příkladem. Molčan ve svém textu shrnuje deset praktických tipů, jak s dětmi o technologiích mluvit a nastavovat hranice bez zákazů a konfliktů. První z nich zní: „Buďte vzorem, ne dozorcem.“

Podcast místo TikToku

Našim tipem je zkusit dětem, zejména těm menším, nabídnout jako alternativu podcast. Poslech příběhů dokáže vtáhnout podobně jako hra, ale bez obrazovky. Díky tomu rozvíjí představivost a pomáhá dětem zklidnit se. Inspiraci můžete najít v projektu „A co děti, mají co poslouchat?“, který vznikl na Českých podcastech a přináší doporučení pořadů pro různé věkové kategorie.

Jak upozorňují psychologové i vývojáři, už malé pochopení toho, jak hry a aplikace fungují, může výrazně změnit, jak děti technologie používají. Výzkumy potvrzují, že nejde jen o množství času u obrazovky, ale především o způsob, jakým s technologiemi zacházíme a zda rozumíme jejich principům, nebo jsme jejich pasivními uživateli.

Proč o tom mluvit

Podle nedávné studie Columbia University z roku 2025 není problém v tom, kolik času děti a dospívající tráví online, ale jak ten čas tráví. Největší riziko pro jejich duševní zdraví představuje návykové používání sociálních sítí a her. Tedy situace, kdy už nejde o zábavu, ale o nutkání být neustále připojen.

Na Creators Hubu se proto dlouhodobě věnujeme tématům zodpovědného přístupu k digitálnímu světu. Spolu s Filipem Molčanem nyní hledáme cesty, jak jeho zkušenosti a poznatky přenést do širší veřejné debaty a pomoct rodičům a jejich dětem najít rovnováhu mezi online a offline životem.

sociální sítě
influenceři
algoritmus
Facebook
TikTok