Mozek na ChatGPT
Všichni jsme to udělali. Otevřeli ChatGPT, napsali pár vět a nechali si je „vylepšit“. Je to rychlejší, výřečnější a návykově pohodlné. Ale co když tím ztrácíme víc než kolik získáme ušetřeného času? Nová studie z MIT MEdia Lab ukazuje, že při psaní s pomocí ChatGPT náš mozek pracuje jinak. Co když si zakládáme na nový dluh? Ne finanční. Kognitivní.
Říjen je měsíc AI. V Praze se teď na každém rohu řeší, jak ji použít pro sebe, doma nebo pro byznys. Jenže nástroje typu chat GPT nejsou jen nové generátory texů. Jsou to nové návyky. A ty mění jak přemýšlíme, tvoříme i píšeme.
Co se děje, když píšeme s AI?
“Tvůrci po technologiích ve velkém sahají. 91 % z nich používá AI, mezi full-time tvůrci je to dokonce 96 %.” psal v jednom z našich článků Jiří Svoboda. Ale pomáhá AI při psaní? Tým MIT Media Lab vedený Nataliyí Kosmynou a Pattie Maes to zkusil změřit. Doslova na mozku.
Experiment z MITStudie s názvem Your Brain on ChatGPT: Accumulation of Cognitive Debt when Using an AI Assistant for Essay Writing Task probíhala mezi studenty z MIT, Wellesley College a MassArt.
Všichni psali stejnou esej. Jen za jiných podmínek. Jedna skupina psala s ChatGPT, druhá mohla googlit a třetí tvořila text úplně bez pomoci. Během psaní měli na hlavě EEG senzory, které měřily mozkovou aktivitu a konektivitu. Tedy to, jak mezi sebou jednotlivé oblasti mozku komunikují. Pak se skupiny prohodily. Ti, kdo psali s AI, psali bez ní, a naopak. Autoři dodávají, že cílem bylo pochopit, jak různé způsoby tvorby ovlivňují mentální zátěž, pozornost a vlastnictví textu.
Mozek na autopilota
Výzkum naznačuje, že skupina, která psala s ChatGPT, vykazovala nižší mozkovou konektivitu a slabší aktivitu než ti, kteří psali sami. Skupina s Googlem dopadla mezi nimi.
Když se účastníci, kteří původně psali s AI, začali psát bez ní, jejich mozková aktivita zůstala utlumenější. Autoři popisují, že působila, jako by mozek zůstal „na autopilotu“. Zároveň účastníci hůř citovali své vlastní texty a měli slabší pocit, že „tohle je můj text“.
Zajímavé je, že jejich texty byly podle hodnocení nezávislými učiteli a AI modelem v některých aspektech méně originální a méně koherentní než texty psané bez AI. Autoři studie upozorňují, že jde o preprint, tedy dosud nerecenzovanou práci, a výsledky je třeba brát s opatrností.
If you don’t use it, you lose it
Psaní s AI je ve výsledku jako jízda na eskalátoru. Z venku to vypadá, že se hýbeme, ale tělo, v tomto případě mozek, nepracuje. Chrlíme síce víc obsahu, ale nejspíš tím zakládáme dluh na tréninku myšlení.
ChatGpt a podobné nástroje nám pomáhají zrychlit výstupy, ale nejspíš otupí náš cit pro jazyk, rytmus i hlas. Studie naznačuje, že pokud s AI píšeme často, může se náš mozek přepnout do línějšího režimu. Jenže myšlení, stejně jako svaly, potřebuje zátěž. Možná je na čase přestat používat AI k přemýšlení za nás. A začít ji používat k přemýšlení s námi.