Od 4. do 6. května se v polském Krakově konal World News Media Congress 2025, nejvýznamnější ze světových konferencí o budoucnosti médií, pořádaná organizací WAN-IFRA. Mezi hlavní témata letos patřily využití AI, budování vztahu s publikem a odolnost mediálních značek. Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co na konferenci WNMC 2025 zaznělo.
Od 4. do 6. května se v polském Krakově konal World News Media Congress 2025, nejvýznamnější ze světových konferencí o budoucnosti médií, pořádaná organizací WAN-IFRA. Mezi hlavní témata letos patřily využití AI, budování vztahu s publikem a odolnost mediálních značek. Díky účasti Lubora Zoufala na konferenci vám přinášíme krátký výběr toho nejzajímavějšího, co na konferenci WNMC 2025 zaznělo.
Jedním z konkrétních příkladů využití AI v redakční praxi byla prezentace americké skupiny Gannett. Jessica E. Davis z USA Today popsala, jak přistupovali k funkci automatického shrnutí článků. A nebylo to bezhlavé nasazení technologie. Nejdřív chtěli vědět, co si o tom myslí jak novináři, tak čtenáři.
Ukázalo se, že novináři vnímali původní shrnutí jako další zbytečný krok, který je zdržuje. Navíc se obávali, že pokud čtenáři uvidí shrnutí, už si celý článek nepřečtou. Publikum pro změnu důvěřovalo víc obsahu od lidí než od strojů.
Na základě těchto zjištění vznikla nová funkce Key Points. AI připraví návrh shrnutí, který ale redaktor může upravit podle potřeby. Výsledek? Novináři si nástroj rychle oblíbili a nejlepší výsledky přinesl v cestovatelské sekci, kde čtenáři strávili u každého článku průměrně o 36 % delší dobu.
Zcela jiný přístup zvolil francouzský server Mediapart.fr. Jeho cílem je budovat komunitu a zapojit čtenáře do tvorby samotného obsahu.
Provozují proto platformu Le Club, kde mohou čtenáři publikovat vlastní blogy. Redakce vybírá ty nejzajímavější a dává jim prostor na hlavní stránce. Pod články běží aktivní diskuse. A když se pustí do investigace, nebojí se oslovit komunitu i s crowdfundingem. Například dokument o kampani Nicolase Sarkozyho tak pomohly financovat tisíce lidí a přes 150 tisíc ho pak vidělo v kině.
Mediapart si zakládá i na otevřenosti a přístupu. Zveřejňuje finanční výkazy, u každého článku také najdete info o použitých zdrojích, a novináři pravidelně mluví se čtenáři v podcastech nebo na Twitchi. Navíc na e-maily a telefonáty odpovídají skuteční lidé.
Prezident hostitelské skupiny Agora SA, Bartosz Hojka, označil odolnost za nejdůležitější hodnotu dnešních médií. Ne kvůli jednomu problému, ale kvůli celé řadě krizí, které přicházejí nečekaně a často zároveň: pandemie, války, ekonomické turbulence, měnící se chování publika i inzerentů.
Agora proto investuje jen do oblastí, kde má zkušenost a zázemí. Zároveň staví na tom, co platformy nabídnout nemohou, tedy značka a důvěra. Právě ta je podle Hojky rozhodující nejen pro čtenáře, ale i pro zadavatele reklamy.
Totéž potvrdila i Mariam Mammen Mathew z Manorama Online: „S velkými platformami nemůžeme soupeřit v číslech. Ale můžeme nabídnout důvěryhodné prostředí pro značky. A to je dnes klíč.“
Zkušenosti médií z celého světa potvrzují, že ať už jsme v Krakově, Paříži nebo v Praze, řešíme podobné věci. Jak přinášet kvalitní obsah, jak zůstat důvěryhodní, jak využívat nové technologie a zároveň neztratit autenticitu.
Témata jako důvěra, relevance, AI nebo odolnost nejsou buzzwordy. Jsou to klíčové výzvy, které formují budoucnost médií. A my věříme, že odpovědí není rezignace, ale chytré inovace a poctivá práce.
Naše práce má každodenní dopad na miliony lidí, a to nejen v Česku. A přestože nejsme startup, technologie a inovace produktů jsou náš denní chleba. Neustále hledáme kolegy, kteří by chtěli tvořit budoucnost obsahu.
Rychlost, stabilita a promyšlená architektura
Detail, responzivita a čistý kód v jedné linii
Data, algoritmy a kód, který mění obsah v zážitky
Frontend, backend a dokonalá symfonie kódu
